Jmenuji se Ladislav Mrázik a jsem bývalý student Evropské obchodní akademie. Odmaturoval jsem v roce 2018 a mám pocit, že své místo by si v téhle rubrice zasloužil tak nějak každý absolvent, protože jakkoliv prohloubit své znalosti je úspěch a velký krok pro osobní rozvoj. Ale nerad bych Vás, čtenáře, nudil nějakou mou filozofií, takže se zpět vrátím k mým nostalgickým vzpomínkám na dobu studií. 

Škola mi dala do života mnoho věcí. Poměrně dobře jsem se naučil používat programy Microsoft Office, uspěl jsem ve státní zkoušce z písemné a elektronické komunikace, díky čemuž jsem si později našel i zaměstnání v administrativě. Stále aktivně využívám načerpané znalosti téměř ze všech předmětů, a i když jsem si nemyslel, že je někdy použiju i v osobním životě, opak je pravdou. Navíc je také předávám „mladším generacím z EOA“ při doučování. Ale všechny tyhle věci nepovažuji za zásadní. 

To nejzásadnější, co mi „obchodka“ dala jsou PŘÁTELÉ. A teď nemyslím jen ty z řad mých spolužáků ale také učitele. S mnoha z nich jsem stále v kontaktu, a to i přesto, že již nejsem jejich studentem. Jsou ochotni mi kdykoliv pomoci či poradit, a proto, pokud bych měl děčínskou obchodní akademii popsat dvěma přídavnými jmény, řekl bych RODINNÁ a PŘÁTELSKÁ. A jsem rád, že jsem si tehdy v patnácti vybral právě tuto školu. Zde jsou totiž učitelé průvodci nejen studiem ale i životem. 

Dnes studuji obor sociální práce na UJEP v Ústí nad Labem. S novým studiem přišla i nová pracovní nabídka a nyní pracuji v oblasti sociální práce, kde propojuji své znalosti ze střední (zejména pak práce s již zmíněnými MS Office, znalosti z hodin PEKu či ekonomie a práva) i vysoké školy. 

Všem Vám přeji, ať se v životě rozhodujete co nejlépe, nebojíte se překážek a daří se Vám při studiu i v osobním životě.

 -L